Kormidelní kolo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kormidelní kolo lodi Clémenceau
Převod z kormidelního kola na kormidlo (pohled zepředu a shora)

Kormidelní kolo je zařízení, sloužící k ovládání kormidla lodi. Bylo vynalezeno okolo roku 1705[1] a rychle vytlačilo dříve používanou kormidelní tyč. V mnoha případech se užívá dodnes.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tvar kormidelního kola se ustálil na loukoťovém kole s mnoha rukojeťmi. S kolem je pevně spojen buben, opásaný lanem tak, aby se při otáčení lano na jedné straně navíjelo a na druhé odvíjelo. Konce lana jsou připevněny k ovládací páce kormidla. Toto uspořádání umožnilo umístit stanoviště kormidelníka na místo s nejlepším výhledem. Díky velkému převodu umožňuje kormidelní kolo ovládání i velmi rozměrného kormidla.

V současnosti kormidelní kolo velkých lodí obvykle ovládá hydraulický nebo elektrický obvod, hydraulický nebo elektrický pohon pak podle jeho signálů pohybuje kormidlem. Na velkých lodích je kormidelní kolo často umístěno v samostatné místnosti zvané kormidelna umístěné na lodním můstku. Kormidelní kolo obsluhuje vycvičená obsluha (námořník) zvaný kormidelník.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • Slovo kormidlo je od staršího "korma", záď lodi.[2]
  • Kormidelními koly byly vybaveny i některé vzducholodi - kormidelní kola tam ale musela být dvě - pro vertikální i horizontální kormidla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 1: Lodě veslové a plachetní do roku 1860. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1985. Dostupné online. 28-053-85. Kapitola III. Zlatý věk plachet, s. 144-145. 
  2. OSN, heslo Kormidlo.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Kormidlo. Sv. 14, str. 846

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]